DOMINIKANSKY KLASTER
Vznik a pocatky pusobeni Radu bratri Kazatelu, nazyvanych obecne tez Dominikani, spadaji casove do 1. ctvrtiny 13. stoleti. Klaster s kostelem byl vystaven na okraji historickeho jadra mesta, v tzv. "prvni ze ctyr ctvrti", na ktere bylo stredoveke Znojmo rozdeleno. Ta se nachazela mezi Ceskou ulici a Dolni branou. Klaster stoji v jeji horni casti na rozhrani dnesni Dolni ceske a Kovarske ulice, ktera ustila do Vychodni nebo tez Stredni brany mestskeho opevneni. Budova se rozkladala tesne u hradeb, jak byvalo u zebravych radu zvykem - zde mezi branou Vychodni a Krizovou vezi, ktera byla opatrena malou brankou, z niz se dnes dochovaly jen jeji zbytky. U Vychodni brany (dnes usti Kovarske ulice na Komenskeho namesti) zacinala tzv. Brnenska cesta.
Vzhledem k nicivym pozarum, ktere klaster postihly, nedochoval se (krome nepatrneho poctu donatorskych listin z pocatku 15. stoleti) ani puvodni archiv, ani nejstarsi knihovna. Napis nad klasterni branou z r. 1728 uvadi rok 1222, jako rok zalozeni a jako zakladatele krale Premysla Otakara I. Nejpravdepodobnejsi rok zalozeni klastera je ale 1230. Toto potvzuji i dalsi skutecnosti, napriklad konecne povyseni Znojma na mesto Premyslem Otakarem I. 19.9.1226 a zalozeni klastera tehoz radu v Brne r. 1229. Byvalo zvykem, ze mendikantske klastery byly zakladany brzy po zalozeni mesta.
Klaster behem sve existence zazil nekolik rezimu a pohrom, ktere se podepsaly na jeho stavu a osudech jeho obyvatel. Stridave slouzil nabozenskym ucelum, jako nemocnice, kasarna, byl utocistem znojemskym obyvatelum, ale i ucnovskym strediskem s kancelaremi.
Az politicke tani koncem 60-tych let umoznilo, ze se od r. 1968 ve Znojme dominikani opet kratce objevili. Tehdejsi cesky provincial Ambroz Svatos (1948-1986) do zdejsiho konventu formalne ustanovil pet radovych knezi. V dusledku prelomovych udalosti v listopadu 1989 byl roku 1990 klaster opet vracen Radu bratri Kazatelu. Dekretem brnenskeho biskupa byl fararem ustaven prevor klastera Krystof Necas. Ten se take jako jediny z puvodnich klasternich obyvatel (1950) dockal opetovneho navratu. Tehoz roku 11.10. se do stare zadni casti klastera prestehovaly sestry dominikanky (klauzurni mnisky) z Moravce spolu se svym spiritualem a byvalym provincialem Ambrozem Svatosem.
Od roku 1993 byla predni cast historicke klasterni budovy pronajata firme Intral, ktera mistnosti dale pronajima. Od te doby je sidlo klastera totozne s budovou farniho uradu na Dolni ceske 3. V akademickem roce 1994-1995 se v klastere uskutecnil prvni rok katechetickeho kurzu zakladu teologie. Ucastnilo se ho na 70 posluchacu. Od r. 1999 zde tyto jednorocni kurzy pokracuji jedenkrat mesicne.
KOSTEL NALEZENI SVATEHO KRIZE
Farni kostel Nalezeni sv. Krize sousedici tesne s klasterem stoji na narozi ulic Dolni ceska a ulice Kovarska. Vzhledem ke zniceni archivu pri pozaru r. 1555 nelze dnes presne dolozit, kdy byl kostel zalozen a kym byl vysvecen. Podle nejstarsich zobrazeni mesta z pocatku 16. stoleti je zrejme, ze prvni kostel byl vystaven v gotickem slohu a bez vezi. Podle nekterych, avsak pozdejsich zapisu se traduje, ze to byl sv. Hyacint, kdo venoval znojemskemu kostelu pomerne velky ostatek (trisku) sv. Krize. Jde o cast dreva, ktere pochazi z onoho krize, na kterem byl ukrizovan Jezis Kristus. Tento kriz byl nalezen ve 4. stoleti v Jeruzaleme sv. Helenou, matkou cisare Konstantina Velikeho, jak to take zachycuje barokni obraz "Nalezeni sv. Krize" od malire Jana de Herdta, ktery az do roku 1785 visel na hlavnim oltari v kostele a dnes je uchovavan v kapli Vzkriseni Pane. Hlavni cast teto nejcennejsi krestanske relikvie se dodnes nachazi v Rime.
V portale kostela se nachazi sochy, mezi nimiz je chronogram tohoto zneni:
"PORTA EXSTRVCTA CRVCI
CRVX VT SIT PVBLICA LVCI EXCITET AC FLECTAT
XENIO BONA GAVDIA NECTAT. (1732)
SICQVE FACIT PIETAS, VT SIT LAVS DEBITA MATRI." (1771).
V prekladu napis zni: "Brana postavena Krizi, aby se Kriz stal verejnym svetlem, at povzbuzuje a dojima, jako dar at chysta uslechtile radosti. A tak se zboznost postara, aby byla vzdavana povinna ucta Matce."
V pruceli kostela mezi obema vezemi stoji pozlaceny kovany kriz jako symbol zasveceni kostela. Hlavnimu oltari dominuje zlacena socha Boha Otce obklopeneho andely. Oltarni obraz "Videni sv. Norberta" je vzacne dilo slavneho videnskeho dvorniho malire F.A. Maulbertsche vznikle r. 1765.
Krypta, nachazejici se pod hlavnim oltarem, je stavebne dolozena nejpozdeji ze 17. stoleti. Puvodni vstup se nachazel pod viteznym obloukem kostela. Dnesni vchod byl vytvoren pozdeji, zvenci u zaveru presbytare. Krypta je rozdelena na dve casti. Prvni cast smerem k oltari byla vyhrazena reholnikum a cast druha smerem do kostelni lodi, slouzila jako pohrebiste vyznacnych dobrodincu. Nachazi se zde take studna hluboka asi 12m. Krypta bohuzel neni pristupna verejnosti.
V dusledku oddeleni farnosti sv. Krize od farnosti sv. Mikulase zpusobeneho josefinskou transformaci reholnich radu i cirkevni spravy, byla r. 1788 k nove vznikle farnosti take priclenena i farni skola. Puvodne sidlila ve Vesele ulici, pobliz jezuitskeho kostela sv. Michala, ktery po zruseni jezuitskeho radu r. 1773 patril ke kostelu sv. Krize jako filialni. V letech 1840-45 probihala stavba nove farni skoly na temz miste ve Vesele ulici a zaci chodili docasne do tzv. Jungmannova domu na Dolni ceske c. 131. Od r. 1845 se pak vyucovalo opet v nove skole ve Vesele ulici. Slo o tzv. trivialni trojtridku, kde se stale ucilo kolem 350 deti, chlapcu i devcat. Zmena nastala az roku 1865 kdy byla zrusena koedukce a obe pohlavi musela chodit oddelene. Do farni skoly sv. Krize tak pripadla divci cast zactva. Hosi odesli do skoly sv. Mikulase a divky z teto skoly se pridaly ke skole sv. Krize. Tak vznikla "Divci obecna skola I. okresu." Ta se v roce 1879 rozdelila na dve samostatne petitridky a r. 1895 se definitivne odstehovala na Otakarovo namesti (dnes Vaclavske).
O CACHI
Jedna se o temer drive-in ukrytou na velmi frekventovanem miste. Pri jejim hledani neni treba stourat do stavby, cokoli rozebirat a ani prohledavat zem. Zapojite-li zdravy rozum, ukryt najdete ihned a starosti si muzete zacit delat s tim, aby vas nikdo nevidel. Prosime o kratke logy bez samolepek a razitek. DOPORUCUJEME ODLOVIT CACHE V BRZKYCH RANNICH NEBO POZDNICH VECERNICH HODINACH.
Nezapomente si psaci potrebu!
Prejeme prijemny, ve dne trochu adrenalinovy, zazitek :o)
Zdroj a spousta dalsich podrobnych informaci: http://mujweb.cz/kultura/svkriz/
Prvni logbook (1.strana, 2.strana)
Druhý logbook (1.strana)