MALŠÍN NEBO MALESÍN ?
Mezi obcí Únešov a osadou Cbán na Tremošenském potoce (Malesínský ci Cerný potok) leží dvur Malesín, který je pravdepodobne i místem zaniklé osady. Autori známých publikací o hradech a zámcích (A.Sedlácek a G.Schmidt) na místo tohoto dvora ci do jeho bezprostrední blízkosti lokalizovali i hrad Malšín. Dvur je však situován v podstate v údolí a na rovine. Pouze nepatrné zbytky starší zdi a místní pojmenování „Na šanci“ byly jediným vodítkem. Podle posledních výzkumu a archeologických nálezu je mnohem pravdepodobnejší lokalizace hradu na vrchu zvaném Malý Špicák o 750 metru dále severovýchodním smerem.
Mapka lokality a okolí
Jednalo se o malý hrad spíše tedy tvrz. Samotný vrch Malý Špicák je výrazné táhlé zalesnené návrší z nehož strme vystupuje 15 metru vysoký vypreparovaný cedicový kužel o oválné základne zhruba 80 x 60 metru. Z pozustatku lidské cinnosti souvisejících s hradem jsou patrné terénní úpravy prístupové cesty do hradu stoupající pravotocive na dno príkopu od jihu, což je typické pro stredoveké obranné stavby. Duvody byly tehdy zrejmé. Peší ci jezdec stoupající k hradu mel tedy odkrytou pravou stranu ve které držel viditelne zbran a prípadný obranný štít byl na strane odvrácené a tudíž útocníka nechránil. Povrchovým sberem keramiky bylo spolehlive prokázáno stredoveké osídlení této lokality.
Vrstevnicový plán kóty Malý Špicák (Kleine Spitzberg)
Povrch vrchní plošiny tvorí témer rovnou plochu, pravdepodobne umele zarovnanou soucasne v vyhloubením obranného príkopu. Jedinou terénní nerovností je objekt o rozmerech 1,5 x 1,5 metru, který byl prokazatelne identifikován jako pozustatek staré stabilizace trigonometrického bodu. Další však podstatne méne znatelnou nerovností je rovná hrana na východním okraji plošiny, která je zrejme jediným pozustatkem staveb na hrade. Kóta Malý Špicák (na starých mapách znacená jako Kleine Spitzberg) byla pro svoji dominantní polohu v krajine využívána jako mericský bod již od pocátku triangulace u nás.Soucasné vyznacení trigonometru mezníkem a podzemní znackou bylo vybudováno spolu s zememericskou veží v roce 1951. Je to však již druhá ci spíše tretí stabilizace tohoto bodu. V povrchových sberech však zcela schází zbytky stavebních hmot (malta, mazanice, krytina) a z toho lze usuzovat, že hrad byl pouze drevený a zanikl pravdepodobne bez požáru.
Návrší hradu – cesta po úbocí je dosud znatelná
O historii hradu nejsou témer žádné zmínky. První zmínka je z roku 1379, kdy lokalita byla rozdelena mezi více majitelu z nichž jménem je znám pouze jakýsi Vilém. V blíže neznámé dobe se místo stalo majetkem všerubské linie pánu z Gutštejna a za jejich vlády hrad zcela zpustl, takže když Jan z Gutštejna prodával všerubské a fumštejnské panstství Petru Kokorovci z Kokorova je uváden ve výctu „zámek pustej Malšín a ves pustou tudíž“ Zmínka o „pustém záku“ na Malšíne se objevuje ješte v roce 1545 a 1561. Otázkou zustává zda je oznacení Malšín skutecným jménem lokality stredovekého opevnení na vrchu Malý Špicák, ci pouze preneseným názvem níže stojícího dvora a jak se tedy skutecne hrad jmenoval. Je dokonce možné, že pozustatkem stredoveké osady je nynejší Cbán, vzhledem i ke svému názvu který je odvozen od nádoby podobného tvaru jako je lokalita na Malém Špicáku v blízkosti osady. Kdepak je asi pravda? Dnes již to težko zjistíme a proto se plne oddejte kouzlu a tajemnu tohoto místa a pustte uzdu své fantazii.
Samota Liška
Pri návšteve této cache je zajímavé prohlédnout si v blízkosti i osadu zvanou Liška, kde se nachází pozustatek dalšího dvora s velmi zajímavou stavbou hospodárské budovy s klenutými stropy a vnitrním sloupem. Odtud je i nejpohodlnejší prístup k hradu. Okolní príroda je zde vskutku nádherná a stojí za to vychutnat si klid pri procházce a bedlive prírodu pozorovat. Pri zakládání této cache jsme skutecne živou lišku na louce videli. Další zvláštní setkání jsme zažili se sojkou.
Sojka na ceste – živá, ale ponekud otresená