POZOR ZMENA VZORCE PRO VYPOCET FINALKY - 17.11.2012 doslo k premisteni na nove misto.
"A ty poutnice, zaletnou-li zraky tvoje na toto místo osamele, nelituj kroku svych do svatyne te na Chloumku, tam uzris ony kamenné podobizny a znaky starych ceskych panu, jako by ti chteli vypravet o tech davnych dobach nasi slavne minulosti." Z kroniky kostelika na Chloumku.
Na jih od kralovskeho mesta Jaromere vystupuji z krajiny dva velmi napadne pahorky - Chloumek a Prasivka, které byly osidleny jiz od pradavna a jedna kultura zde stridala druhou. Nejstarsi archeologicke nalezy pochazeji jiz z mladsi doby kamenne, kdy na upati Chloumku stala mala vesnice, jez byla nasledne vystridana luzickou osadou. V dobe zelezne se pak na uboci Chloumku usadili Keltove, kteri tuto oblast obyvali po nekolik staleti. Dukazem jejich pobytu je pomerne rozsahle zarove pohrebiste a par dochovanych pzoruhodnych povesti. Pozdeji byli Keltove vystridani slovanskymi kmeny, které se tu usadily jiz natrvalo.
Bezpecnost slovanskeho lidu byla zajistovana takzvanymi hradisti, pro ktera byla vybirana prirozene chranena mista. Takova byla na zemske stezce mezi kopci Chloumkem a Prasivkou, dve mensi pak u Habriny - smerem k Podhradnimu mlynu a byvalemu hradu Rottenburk. Chloumek byl v 17. stoleti osazen vinnou revou, pozdeji se zde rozprostirala pole a dnes je stran zalesnena. Sve nepekne jmeno pry Prasivka dostala podle spatne - prasive zeme, jini pak tvrdi, ze je to podle sypke a prasive pudy. Mezi obema vrchy - Chloumkem a Prasivkou se kdysi vinula obchodni stezka, ktera smerovala od Chlumce nad Cidlinou pres Nechanice k Maslojedum, Racicím a mezi zminenymi vrchy se protahla k Cernozicim, kde se napojila na dulezitejsi stezku krkonosskou.
Protilehla navrsi na zemskych stezkach tvorila brany, ktere byly opevnovany a bydleli v nich strazci. Takovým valem byla opevnena Prasivka, pravdepodobne i Chloumek. Pristup na oba kopce byl umyslne znesnadnen lidskou rukou - svah byl smerem k hranicim upraven tak, aby byl prikrejsi.
V roce 1110 vpadl polsky knize Boleslav III. - Krivousty do Cech. V teto dobe podle povesti vznika na Chloumku drevena kaple zasvecena sv. Vaclavu, kterou dal z vdecnosti za svoje zachraneni postavit neznamy zeman. V prohrane bitve s Polany nad rickou Trotinou byl zranen a prchal stihan nepritelem. Kdyz uz nemohl dale, schoval se na Chloumku do jezevci nory, címz unikl smrti.
Zemska brana mezi Prasivkou a Chloumkem ztratila casem na dulezitosti a cast straze byla pravdepodobne prevedena na hrad Jaromer. Brana vsak nezustala uplne bez straze, a zcela zmizela, az kdyz krajina byla smerem na zapad a jihozapad husteji osidlena, cimz straz pozbyla vetsi dulezitosti.
0 tom, ze Prasivka byla opevnena, svedci skutecnost, ze v sedesatych letech 19. stoleti byly na vychodni strane objeveny zbytky zdi z hrubych kamennych kvadru. Na valech stal jediny strom - jilm, ktery byl posvatny. Ten, kdo z neho ratolest ci vetev utrhne, nebo ho porazí, do roka zemre. Alespon tak pravi povest. Majitel pozemku, rolnik Frantisek Hofman z Habriny, jilm porazil a skutecne do roka zemrel.
Prasivka i Chloumek byly vzdy vrchy posvatnymi, druhy jmenovany i pohrebistem. Mistu, kde je dnes na Chloumku lesik, se rikalo Na popelnici a podle povesti na tomto miste byly vykopany zachovale hrobove popelnicove nadoby pohanskeho zároveho pohrebiste a na upati Chloumku nadoby, strepy a lidske i zvireci kosti.
Kostel postupne chatral a az v sedmdesatych letech minuleho stoleti byla venkovni fasada restaurovana. V roce 1988 byl zasluhou vericich opraven i zevnitr a 2. rijna 1988 byl slavnostne vysvecen.
Misto same jiste skryva dalsi tajemstvi, vazi se k nemu ruzne povesti a jako takove je zarazeno i na seznamu zajimavych mist Klubu psychotroniky.
Vyse uvedene souradnice Vas zavedou na misto pobliz kostela, kde muzete zanechat svoje geovozidlo. Na celni stene kostela je umisteno nekolik postav. Jejich pocet je K. V pravem dolnim rohu fresky patrona kostela najdete cislo LMNO.
Posadte se na nedalekou lavicku spoctete souradnice a vydejte se dokoncit dnesni vylet.
X=(L+O)*M+K
Y=(K+N)*(M-L)
Cache se nachazi na souradnicich:
N 32°13,(A*X+7)
E F°32,(C*Y-4)