Brtnice s okolim byla puvodne zemepanskym majetkem, ktery pozdeji kralovna Konstancie darovala tisnovskemu klasteru. Kdyz vznikla domnenka, ze se tu skryva mnozstvi stribrne rudy, vzal si kral Vaclav I. zbozi zpet. Nadeje se vsak nesplnily a rozsahly ujezd ziskal brtnicky Hrut z Knezic (1213–1259) z rodu Hrutovicu, ktery postavil k jeho ochrane hrad, pripominany poprve v r. 1289; tehdy se podle neho nazyvali bratri Bernart, Zdislav a Vrs z Rukstejna.
Hrutovici postoupili v r.1360 hrad Rukstejn (Rokstejn) a vsi Starec, Slavice, Rimov, Okrisky, Cichov, Petrovice, Jestrebi, Pribyslavice, Caslavice, Smrcne (dnes Dolni Smrcne), Lhotu, (dnes Panska Lhota), Uhrinovice a Male, markrabeti Janu Jindrichovi, ktery odkazal v r.1371 zbozi svemu synu Janu Sobeslavovi.
Koncem 14. a pocatkem 15. stoleti se stal hrad opernym bodem moravskych markrabat proti vzrustajici moci Jihlavy. Nepratelstvi vyvrcholilo v r. 1402 prepadenim Jihlavy vojsky markrabete Prokopa.
Jan Sobeslav zastavil hrad v r. 1378 Hynku z Valdstejna, jehoz syn Jindrich stal na pocatku husitskych valek na strane cisare Zikmunda po boku mesta Jihlavy. Synove Jindricha z Valdstejna Zdenek a Jindrich vsak presli na stranu husitu a velmi skodili Jihlavskym.
Pri hospodarskem vyrovnani v r. 1444 se mluvilo o vrchnim a dolnim hrade Rukstejne. Jako jinde ani u Rukstejna vsak neslo o dva hrady, nybrz pouze o horni a dolni cast jednoho hradu. Tehdy nalezeli k Rukstejnu nekteri manove. Jeste za krale Jiriho z Podebrad byl majitel hradu Hynek z Valdstejna vernym stoupencem kralovym a skodil Jihlavskym. Za valek cesko-uherskych vsak Korvinovi privrzenci Rukstejn poborili a od te doby je v troskach; v 16. stoleti se pripomina jako pusty.
Obtizne pristupny hrad staval na vyvysenine u Primelkova nad ustim Brtnicky a strezil cestu k Jihlave. Mel prirozenou ochranu ve skalnich utesech, ktere jeho opevneni doplnovaly; navic na severni a zapadni strane byl chranen rybnikem. Material ke stavbe hradu byl ziskan z lomu, vzdaleneho asi 250 m na jihovychod od dnesni zriceniny. Prichod k hradu od severu k jihu byl chranen opevnenim, hradbami, prikopem a nekolika vezemi. Vlastni hradni objekt tvoril palac, kaple a vedlejsi obytna staveni i mohutna ctyrhranna vez, jejiz zriceniny dodnes svedci o velkoleposti stredovekeho feudalniho sidla stejne jako zbytky hradniho ochozu a hlavnich zdi.
Kol.: Hrady, zamky a tvrze v Cechach na Morave a ve Slezsku - Jizni Morava, Nakladatelstvi Svoboda, Praha 1981
Stage 0 - START - N 49° 20.625 E 015° 44.577
Je u turistickeho rozcestniku na kraji vesnice Primelkov.
Je zde mozno zaparkovat auto.
Cca 100m odsud je i vlakova zastavka.
Na rozcestniku je nadmorska vyska ve formatu A28.
Mala napoveda: Na dalsi stage jdete na strane reky bliz ke kolejim :)
Stage 1 - N 49° 20.223 E 015° 44.483
Pocet oblouku mostu je B.
Stage 2 - N 49° 20.256 E 015° 44.259
Na chate Cizek je uveden letopocet ve formatu 1C31.
Stage 3 - N 49° 20.011 E 015° 44.057
Na rozcestniku je nadmorska vyska ve formatu 4D2.
Stage 4 - N 49° 20.004 E 015° 43.595
Na rozcestniku je uveden letopocet poboreni hradu ve formatu E468.
Finalove souradnice - N49°EC.CAA' E015°AB.DAC'
Cache neni umistena primo na zricenine. Pracuje se zde a pres leto je zde hodne mudlu, proto jsem cache ukryl kousek dal.
Prosim vsechny hledace o co mozna nejvetsi ohleduplnost k prirode.
Kes po odloveni zase dobre zamaskujte. Dekuji.
29.4.2007 - zalozeni kese
20.5.2007 - upraveny souradnice kvuli ochrane prirody kelem kesky
31.7.2011 - po odcizeni kese umistena nova kes na jine misto a prepracovany listing
Preju hezky vylet a prijemny lov.