Metternichovská železárna
v Plasích
V letech
1827 - 1829 vystavel kníže Metternich v Plasích železárnu. Hlavním
duvodem byly zrejme dostatecné zásoby dreva ve vlastních lesích, z
nehož bylo vyrábeno drevené uhlí, pri užívaném zpusobu výroby
železa nezbytné. Dalším energetickým zdrojem byla reka Strela a
ložiska uhlí v nedalekém Kaznejove.
Vysoká pec patrila k typu drevouhelných pecí s otevrenou hrudí,
zvaných belgické. Surové železo bylo zpracováno sléváním,
pretavováním v kuplovne, zkujnováním a od roku 1859 i válcováním.
Železárna dosáhla nejvetšího rozmachu kolem poloviny 19. století.
Tehdy zamestnávala až 300 delníku a jako nejvetší podnik v obvodu
plzenské živnostenské komory mela rocní obrat kolem ctvrt milionu
zlatých.
Plaská hut vyrábela široký sortiment železárského zboží, zásobovala
zemedelství i zacínající prumysl náradím, stroji a výrobky bežné
potreby. Velkou cást výrobku tvorila litina strojní a užitková,
funerální ale i do módy pricházející litina umelecká.
V sedmdesátých letech 19. století se výroba kvuli vysokým nákladum
na dovoz rudy zacala prodražovat.
Pri velké povodni v roce 1872 byla hut znacne poškozena a v roce
1875 byl provoz železárny zastaven.
Postupem casu byly objekty prodávány, prípadne bourány na stavební
materiál. Až v roce 1963 byla hut prohlášena za technickou památku.
Koncem 90. let mesto Plasy prijalo projekt záchrany plaské hute.
Opravila se hlavní budova, zachránila se umelecká litina. V roce
2004 byla zrízena i výstavní sín, která je zamerena na historii
plaské hute a výrobku z litiny. Na jejím vzniku se podílel také
Plzenský kraj a Nadace Via.
Pri procházce po Plasích je možné zhlédnout i další výrobky
umelecké litiny - kašnu, kandelábry a lucerny, domovní císla na
nekterých budovách, náhrobky a kríže na hrbitove, výzdobu
metternichovské hrobky. Vše je velmi pekne zacleneno do malebné
zelene plaského údolí a naucné stezky Plasy.
Bývalé hute - Soucástí huti byla i
provozní budova protáhlého obdélníkového pudorysu se sedlovou
strechou, dnes upravená k bytovým úcelum.
Je situovaná kolmo k vlastní huti.
Patrová budova obdélného pudorysu. Vlevo stojí bývalá vysoká
pec.Vežovitý útvar smerem vzhuru šikmo se zužující. Déle hladké
desetiosé prucelí. Budovy s novodobe upravenými okny. V prízemí pri
pravé strane prujezd, zaklenutý valenou klenbou, polokruhového
prurezu. Pri peci zrízena vežicka clenená lisenami, polokruhovým
oknem a hodinami. Klasicistní budova z první pol. 19. stol.
Technická památka.
Bývalé reditelství
hití
Vchod do byvaleho reditelstvi