Historie
První písemné zprávy o známosti Ploskovic pocházejí z 11.
století. Z ranné historie panství si pripomenme alespon osobnost
rytíre Dalibora z Kozojed, který se v roce 1496 ujal poddaných pana
Adama Ploskovského z Drahonic. Dalibor byl po potlacení vzpoury
zajat, uveznen v práve dokoncené veži v Praze, která dodnes
nese jeho jméno, a roku 1498 byl za tento cin popraven. Soucasný
zámek nechala vybudovat princezna Anna Marie Františka
Toskánská z rodu Sasko-Lauenburského, manželka toskánského
velkovévody Gastona, posledního z rodu Medici. Zámek ve stylu
vrcholného baroka byl postaven v letech 1720-30 a jeho architektem
byl pravdepodobne Kilián Ignácz Dientzenhofer. V roce 1805 prechází
panství do soukromého majetku toskánské vetve Habsburku. Od roku
1849 se stává letním sídlem odstoupivšího rakouského císare
Ferdinanda I. Habsburského, nebo-li posledního ceského korunovaného
krále Ferdinanda V. Dobrotivého. V této dobe je zámek pod vedením
pražského stavitele Jana Belského, kterému asistoval architekt
Josef Pokorný, zvýšen o jedno patro ve stylu druhého rokoka
a pristaveny jsou dve postranní správní budovy. Po smrti Ferdinanda
V. se panství ujímá císar František Josef I. Po roce 1918,
po vyhlášení ceskoslovenského státu, zde bylo zrízeno letní
sídlo Ministerstva zahranicních vecí. Jezdil sem hlavne Edward
Beneš se svojí manželkou. Za okupace zde byla
škola pro mladé nacisty, tzv. Napola. Od roku 1852 je zámek
i park pod ochranou státní památkové péce a od konce 60. let je
zprístupnen verejnosti.
Krome jedinecné architektury a maleb nabízí ploskovický zámek
návštevníkovi i zajímavou ukázku dobového interiéru se
sbírkou skla, porcelánu a obrazu. K procházce a odpocinku zve
zámecký park, puvodne koncipován jako malé Versailles. V II. patre
státního zámku je instalována stálá expozice dokumentující kulturní
a spolecenský život za vlády Habsburku v Cechách.
Povest
Prekrásný barokní zámek s bohatou minulostí je obklopen
rozlehlým parkem. V zámku je strašidelná jeskyne, v níž
protéká voda. Za temných nocí se zde zjevují nejruznejší
prízraky, strašidla a stvury. Vypravuje se zde i o bájném
rytíri Daliborovi z Kozojed, který se ujal zdejších
vzbourených poddaných. Vojsko však povstání potlacilo a
Dalibor byl jako jejich vudce zajat a uveznen ve veži na
Pražském hrade, kde jej prý naucila nouze housti. Roku 1498
byl popraven. Na zdejším zámku se zjevuje jedenkrát v roce
Daliboruv duch, který dohlíží na blaho svého lidu.
Však navratme se do dávných casu, kdy na zámku sídlili
nejruznejší páni a rytíri. Tenkrát v Ploskovicích pobýval i
loupeživý rytír. Muž kruté povahy a drsného chování i
tváre. Cesta k zámku je klikatá, a proto se zde mohl loupeživý
rytír mezi stromy dobre skrývat. Mnohokrát prepadl pocestné, jezdce
na koních, ba i kocáry. Jednou, za horkého letního podvecera,
projíždel Ploskovicemi kocár, v nemž sedela bohatá
hrabenka. Rytír se ukryl za krovím a cekal na svou chvíli. Cesta
byla v tom míste úzká a prudce se stácela. Kocár musel jet proto
pomaleji a práve tam loupeživý pán hrabenku prepadl. Kocího
shodil z kozlíku a vydešené žene strhl z krku
náhrdelník, sebral jí prsteny i všechny peníze, které mela u
sebe. Hrabenka tenkrát rytíre proklela za jeho hríšné
konání. Za prchajícím loupežníkem volala: "Buh se ti za tvé
ciny odmení, tvá duše nikdy nenajde vecného klidu." Jak
pravila, tak se také stalo. Ve vysokém veku rytír skonal a od tech
dob bloudí po cestách kolem zámku, prepocítává naloupené peníze,
které ukrývá v korenech kdysi statných stromu.
Keš je ukryta v klidné cásti zámeckého parku, který je
celorocne prístupný
Návštevní doba zámeckého parku: leden, únor,
brezen, listopad, prosinec 7:00 – 18:00 hodin duben, kveten,
ríjen 7:00 – 19:00 hodin cerven, cervenec, srpen, zárí 7:00 -
20:00 hodin
Na zámku se natácela pohádka Princ a vecernice. V umelé
podzemní jeskyni se také natácely nekteré zábery Formanova filmu
Amadeus
Kvuli vykrádání keše radeji žádné TB a
GC nevkládejte a nepodporujte nejakého místního blbecka, který
pro svou ujetou touhu kazí potešení
ostatním