Karlovske buciny Multi-cache

NARODNI PRIRODNI REZERVACE KARLOVSKE BUCINY

Krustik malolisty	Okrotice cervena	Koralice trojklanna	Aron plamaty	Lilie zlatohlavek	Lykovec jedovaty

Hlistnik hnizdak Autor: mazanov Vlozeno: 25.5.2007

NARODNI PRIRODNI REZERVACE ( = NPR)      NPR je nejvyznacnejsi kategorii ochrany maloplosnych uzemi. Poskytuje ochranu v mezinarodnim nebo narodnim meritku unikatnim prirodnim ekosystemum s vzacnymi a ohrozenymi organismy i anorganickymi fenomeny.      Mezi zakladni ochranne podminky stanovene zakonem c. 114/1992 Sb. o ochrane prirody a krajiny patri zakaz libovolnych zasahu do prostredi, zejmena: hospodareni intenzivnim zpusobem tezba surovin vystavba novych staveb vstup a vjezd mimo vyznacene cesty provozovani horolezectvi letani na padacich a zavesnych kluzacich sber a odchyt rostlin a zivocichu Ke znaceni NPR se pouzivaji tabule s velkym statnim znakem Ceske republiky a prislusnym textem, navic jsou jeji hranice na sloupcich ci hranicnich stromech oznaceny dvema vodorovnymi cervenymi pruhy vzdalenymi od sebe 5 cm.

Buk v Evrope behem poslednich 250 let

V 18. a 19. stoleti ztratil buk ve stredni Evrope asi 50 % sve puvodni rozlohy, ktera byla premenena v pole a pastviny. Buk poskytoval nejlepsi palivove drivi pro otop v domacnostech a drive i pro prumysl, uzivalo se take velkeho mnozstvi dreveneho uhli, ktere se palilo prevazne z buku v milirich.

Pomalu rostouci bukove porosty nestacily pozadavkum rychle obnovy a produkci dreva a tak se misto byvalych bukovych ploch lesu zacaly pestovat jehlicnate dreviny, zejmena smrk. Na holinach po buku byl smrk casto jedinou drevinou, kterou bylo mozne rychle vykacene plochy zalesnit. A tak pocala prevladat umela kultura smrku na pasekach a holinach, kde buk, choulostivy proti prudkemu osluneni a mrazu, v rozrusenem porostnim klimatu ustupoval smrku. Zbytky bukovych porostu v rozrusenych lesnich spolecenstvech cestami, pasekami, pruhony dobytka a pastvou, neumely odolavat klimatickym zmenam.

V soucasnosti je vaznym problemem vyrazny pokles plodnosti buku a pokles poctu frekvence plodnych let predevsim v exponovanych polohach horskych bucin, coz zpusobuji zhorsujici se a nepriznive ekologicke podminky, nedostatecne zmlazovani porostu, imise a okus zvere.

Buk je nasi nejdulezitejsi hospodarskou listnatou drevinou. Drive byl povazovan za mene hodnotny, ale v poslednich letech se nazory meni v souvislosti s novymi ekologickymi poznatky o lese.

BUK LESNI Buk lesni (Fagus sylvatica) je statny opadavy listnaty strom se stihlym kmenem a pravidelnou vejcitou korunou, ktery muze dorustat vysky i pres 45 metru. Koruna je mohutna, pravidelneho vejciteho tvaru. Kmen je stihly, pokryty tenkou hladkou borkou belosede barvy, nekdy s mirnym namodralym nadechem. Pupeny jsou uzce kuzelovite a pichlave zaspicatele, cervenohnede a pokryte brvitymi supinami. Listy jsou rapikate, velmi mirne nepravidelne lalocnate (temer celokrajne), ciroce vejcite, zaspicatele, lyse, jen pri kraji brvite. Kvete v dubnu a kvetnu. Samci kvety rostou ve vztycenych svazeccich, samici po dvou na konci letorostu. Plody jsou bukvice – trojboke nazky pokryte mekkymi ostny. Pro cloveka jsou jedovate. Roste hojne od pahorkatin do hor, vytvari vyznamna spolecenstva – buciny. Ma vysoce cenene stredne tvrde a snadno stipatelne drevo. Je nepostradatelny pro potravinarsky, drevarsky, stavebni, chemicky a nabytkarsky prumysl.

• DOPRAVA
  K vychozim souradnicim se krome vlastniho pohonu dostanete:
• vlakem - zastavka Karlov pod Jestedem (trasa Liberec-Ceska Lipa), jizdni rady ZDE
• autobusem MHD - linka c. 16, zastavka Karlov, jizdni rady ZDE
• autem - pokud prijizdite po dalnici (nezavisle na smeru prijezdu), sjizdejte na Exitu Liberec-Machnin. Parkujte napr. ZDE

• INTRO
• Prochazka i s navratem do vychozich souradnic zabere neco pres dve hodiny a zvladnou ji i predskolni deti.
• Behem cesty budete mit asi problemy se signalem.
  Topograficky zdatni jedinci multinu urcite zvladnou i bez GPSky (tedy az na finalku)
• Na zacatku narazite na prekazku, kterou musite obejit - zavory, ktere se nikdy nezvedaji :)
• Pro zpatecni cestu ze Srniho sedla na karlovske nadrazi doporucuji pouzit zlutou turistickou znacku. Poznate tak dalsi kus rezervace.
• Vetsina mistni flory kvete v obdobi kveten-cervenec, takze fotaky s sebou! Kazda fotografie vitana ! Nejzdarilejsi snimky rad pridam do listingu.
• Mejte na vedomi, ze jste v rezervaci, a pohybujte se pouze po cestach!
• Na schrance pokladu najdete cislo X. Opiste si ho. Bude se Vam hodit...

• TRASA
• 1. (STAGE1 = Nadrazi Karlov - N 50° 46.440 E 014° 59.041)
  Na vychozich souradnicich zjistete:
  Kolik km je to do nejvzdalenejsi destinace po turisticky znacene ceste ? -> A
  Dale pokracujte po zlute tur. znacce. Nedlouho pote, kdy minete 1. tabuli NPR, je rozcesti. Na nem ze zlute sejdete a pokracujte po zpevnene neznacene ceste lemovane patniky. Cesta byla postavena kvuli stavbe zeleznice, zejmena pro pristup k 2 tunelum, ktere bylo treba prorazit.
• 2. (STAGE2 = Purkrabsky viadukt - N 50° 46.544 E 014° 58.248)
  Meli byste stat na betonovem mostku. Vpravo dole je viadukt pojmenovany po rokli, v niz stoji.
  Kolik ma oblouku ? -> B
  Viadukt je v zavislosti na vzrustu vegetace a zalisteni z urcitych mist spatne viditelny. Pokud tak je, popojdete o cca 100m vzad ci vpred, kde je viditelnost lepsi. Pokud viadukt stale dobre nevidite nebo je viditelnost snizena ci dokonce tma , je mozne B zjistit i jinak - od tohoto waypointu pocitejte vsechny tabule s textem "Narodni prirodni rezervace" - celkovy pocet tabulek NPR, ktere potkate od tohoto do posledniho waypointu vcetne, je prave o jednu vetsi nez B
• 3. (STAGE3 = Pod Srnim vrchem - N 50° 46.618 E 014° 57.708)
  Stojite u dalsi tabule NPR na konci "zeleznicni" cesty. Ta jiz dale nepokracovala, coz pusobi velmi zajimave. Dolu do Dulni rokle vedla lanovka. Za ceduli NPR je strom s cervenym cislem na bilem podkladu.
  Jakou hodnotu ma cervene cislo ? -> C
  Zajemcum doporucuji Srni vrch navstivit. Najdete zde totiz pozustatky geologickeho vrtu, ktery dnes predstavuje velka jama - N 50° 46.666 E 014° 57.613 - je to jen kousek, cca 250m severne od mista, kde ted stojite.
• 4. (STAGE4 = Srni sedlo - N 50° 46.333 E 014° 58.189)
  Ponekud neznama, presto dulezita a pesimi i cyklo turisty oblibena brana do severni casti Jestedskeho parku - za davnych casu velmi vyznamna krizovatka. Dalo by se rici, ze ma tvar kruhoveho objezdu, v jehoz stredu stoji statny buk. Na nem je umistena spousta turistickych a informacnich ceduli. Tento majestatni strom peclive prozkoumejte, smeruje sem totiz posledni otazka :
  Jake cislo je pod cervenym krizem ? -> D
• 5. Kontrolni soucet: M=A+B+C+D=284
  Poklad je ukryt na velmi napadnem miste a najdete jej na souradnicich:
  N 50°46.0(B*C-A*D)
  E 014°58.(M-B-D+M)
  

Keska je naucne-poznavaci a je venovana prirodnim chranenym uzemim, parkum a pamatkam. V pripade zajmu, prosim, vkladejte pouze artefakty, symboly ci predmety s tematem uzce souvisejici.

Hezkou prochazku a uspesny lov beze zbrani !