Plzenske tramvaje Mystery Cache

• 1892 zaslána žádost do Vídne o povolení k zavedení elektrických tramvají. Výberové rízení na stavbu tramvajové síte, dodávky elektro-výzbroje do tramvají, dodávky kolejí, trakcního vedení a napájení vyhrála firma Františka Križíka
• 1899 tramvajová sít byla postavena jako jednokolejná s výhybnami a rozchodem 1435 mm o délce 12 kilometru se 45 zastávkami. Vozovna a dílny byly zrízeny v Cukrovarské ulici
• 20. dubna 1899 vyjela na zkušební jízdu první tramvaj
• 29. cervna 1899 po Praze a Olomouci se Plzen stala tretím ceským mestem s tramvajovým provozem, 20 motorových vozu vyjelo na trech linkách:
  - Bory - Lochotín
  - Skvrnany - Nepomucká trída
  - Námestí - Plynárna
• 1900 došlo k prvnímu rozšírení tramvajové síte, jednalo se pouze o krátkou kolejovou odbocku k plzenskému nádraží. Avšak záhy poté, místo dalšího rozširování síte, byly odloženy plány tramvajových tratí k Ústrednímu hrbitovu kolem Doubravky, do Doudlevec a na Zavadilku. S nezdarem se potkal i odvážný projekt nákladní tramvaje z Plzne do Štenovic (z roku 1905)
• 1. svetová válka: pro delníky plzenské zbrojovky Škoda bylo vypravováno více vozu, mezi ridice poprvé nastoupily ženy. V r. 1915 byla na jihu Námestí vystavena prostorná cekárna s verejnými záchodky v podzemním patre (dnes památkove chránená stavba)
• 1929 vyjely tramvaje ve smeru od nádraží na námestí Republiky a dále na Skvrnany a Bory a do Doudlevec k lékárne. Také byla zahájena obnova telesa tramvajových tratí, premistovány, prodlužovány a opravovány výhybky a zacaly se pripravovat projekty na rozširování tramvajové síte. Obrovský prínos pro zrychlení tramvajové dopravy znamenalo zdvoukolejnení nejvytíženejší trate Bory - Slovany
• 1932 prodloužení tratí od Liliové ulice na Slovany (dnešní námestí Milady Horákové) a od III. brány Škodovky do Skvrnan k železnicní trati smer Cheb
• 1938 - 1939 dopravní správa a plzenští meštané prosazovali postavení nové trati od nádraží Jungmannovou (dnešní Americkou) k Tríde cs. legionáru (Klatovské). Proti tehdejším obchodníkum a dopravním odborníkum se postavila bohužel vítezne nová lobystická skupina - Autoklub RCS v Plzni a zámer byl zrušen
• 1943 dostavena vozovna na Slovanech, pojala 50 vozu tramvají a 12 trolejbusu
• 1952-3 tramvajová tocna poblíž III. brány Škodovky, která vznikla po nahrazení tramvaje na Skvrnany trolejbusem (zrušena 1973) a bloková smycka u Mikulášského námestí (ulicemi Slovanská - Sladkovského - Radynská), která se stala zárodkem nové tramvajové trati na Svetovar
• 1962 nová trat na Svetovar, po sedmi letech pribylo i manipulacní kolejové propojení Svetovaru s vozovnou Slovany
• 70. a 80. léta: k nezrealizovaným zámerum projektantu patrí trat na Doubravku, Karlov, do Cernic a k Litické prehrade, ustoupilo se také z velkorysých zámeru zbudovat novou vozovnu v Bolevci, tramvajový most pres Radbuzu v prostoru U Jána, most pres Úslavu v Doubravce a široký strední pruh s tramvajovými pásy na ulici Jízdecké, U Prazdroje a Rokycanské nebo na silnici do sídlište Vinice
• 1973 tramvaje vyjeli na trat do nového sídlište Zadní Skvrnany a byla otevrena trat na Lochotín k ulici Pod Záhorskem, která užívala nový most (dnes most generála Pattona). Tramvaje na Lochotín však jezdily pouze v ranní a odpolední dopravní špicce, hlavní zátež ješte nekolik dalších let nesly dve trolejbusové linky na Bolevec a Košutku
• 1980 nová trat na sídlište Košutka pro následující desetiletí nejvytíženejší linka c. 4. Nedostatek vozu se vyrešil nákupy ojetých tramvají T1 z Prahy
• 1986 trat smer Bolevec do tehdejší Frunzeho (dnes Mozartovy) ulice zde byla postavena tocna než byl dostaven záverecný úsek do Bolevce (1990)
• 1991 tramvajovou trat na Zadní Skvrnany obohatila vratná smycka v Malesické ulici (pred mostem železnicní trati na Cheb).
• 1994 vytrhány koleje z Františkánské ulice, poslední pulstoletí na nich jezdili tramvaje pouze manipulacne - pri jízdách na velké prohlídky a opravy v dílnách v Cukrovarské ulici
• 2000 ukonceny "posilové" spoje odvážející zamestnance Škodovky na Košutku (linka c. 3) a Bolevec (linka c. 5)

Prvním vozem byl vuz císlo 18 z dílen F. Križíka, dnes restaurovaný a stále provozuschopný. Od r. 1939 nové jednosmerné tramvaje koprodukce Ringhofferových a Škodových závodu prezdívané "Trabuka" (v r. 1947 k nim bylo dodáno ješte 8 vlecných vozu se tremi dvermi pro snazší nástup), k vyrazení došlo až v roce 1962, po dodávce tramvají T2. Mezitím nakupovány T1 (1955 - 1957). Od roku 1964 (do 1987) se rozjely tramvaje nadcasového designu a spolehlivé konstrukce oznacované jako T3. Roku 1989 zacali jezdit obousmerné tramvaje "hranatého" vzhledu KT8D5. Tramvaje T1-KT8D5 byly vyrábeny v CKD Praha. Od roku 1997 obohatily Plzen nízkopodlažní tramvaje Astra (Škoda).

více se o plzenské MHD mužete dozvedet na následujících stránkách:
         

Finální cache naleznete na: 49°AB.CDE a 13°FG.HIJ

Mužete také navštívit další cache ze série Plzenské MHD a