Prazska kanalizace Traditional Geocache
Mel-Man: [red][i]Diky vsem za navstevu. Tohle by mela byt posledni zprava, ktera vam pres Watchlist odtud ode mne prichazi... :-)[/i][/red]
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Co skryva prazske podzemi? Tisice
kilometru kanalu a potkanu... Nekoho to odpuzuje, sem tam nekoho to
ale laka. Tato cache nema byt inspiraci k takove vyprave, ale
upozornenim na znacna rizika s tim spojena!
Na kanaly se neslape. Pry to prinasi smulu a z ciste praktickeho
hlediska se to take nevyplati. Pod litinovym poklopem o prumeru
nekolik desitek centimetru se totiz muze skryvat prostora o
velikosti mensi telocvicny. Neopatrny krok by mohl znamenat devet
metru dlouhy pad do cernocerne tmy s tvrdym pristanim v silne
pachnouci a velmi rychle proudici tekutine, plne potkanu,
vykalu....
Diky dumyslnemu kanalizacnimu systemu jsou vsechny vyse zminene
"atrakce" nasim beznym zrakum skryty jiz vice nez sto let.
POCATKY PRAZSKE
KANALIZACE
Necistoty pevne i kapalne, odpadni voda z zump, chlevu a jimek byly
primou soucasti zivotniho prostredi dnesniho hlavniho mesta.
Hromady hnoje a fekalii lemovaly vetsinu prazskych ulic. Dlazdene
cesty byly vybaveny pouze odtokovymi korytky a o cisteni verejnych
prostranstvi se staral jen prudky dest.
Prvni pokusy o vycisteni Prahy zacaly drive nez pred sto lety
– napr. stoka v dnesni Nerudove ulici odvodnujici probostuv
dum (rok 1310), prvni prazska verejna kanalizace se 44 kilometry
stok (rok 1828), ale zadne z nich nesplnovaly hygienicke a
technicke parametry, ktere musi mit stokova sit velkeho mesta
soucasnosti.
Prvni dukladnejsi cisteni prazskych zump se uskutecnilo udajne roku
1422, kdy behem dobyvani Karlova Tyna bylo na hrad vrzeno 1800
soudku vykalu, vozenych z kralovskeho mesta.
Puvodni stoky byly vyusteny primo do reky v centru mesta, mely
ploche dno, male prumery a nizky podelny sklon, jenz zpusoboval
jejich zanaseni.
Pod Prahou vedou ctyri tisice kilometru stok Stokova sit hlavniho
mesta zahrnuje 4 291 kilometru stok vcetne kanalizacnich pripojek,
pres 100 000 kanalizacnich sachet, 139 funkcnich odlehcovacich
komor a 20 shybek.
Ne vsechna mista kanalizace jsou pro cloveka pristupna. V takovych
pripadech prichazi na radu dalkove ovladana kamera umistena na
vodotesnem vozitku (stroj je plnen dusikem proti vniknuti
vlhkosti). Zarizeni se pomoci kladky spusti do podzemi. Oddelitelna
hlava se svetlomety a kamerou se muze otacet dle potreby do vsech
smeru.
Stokova sit musi byt neustale pripravena pojmout a odnest tisice
litru splaskovych a destovych vod – vzdyt jen celorocni
prumer pritoku na cistirnu odpadnich vod cini priblizne 4 000 litru
za sekundu, coz rocne znamena stodvacetsest milionu metru
krychlovych (presne 126 144 000) vody. Takove mnozstvi vyzaduje
jednak promyslenou konstrukci site a jednak neustaly monitoring
vsech klicovych casti.
Otec kanalizace
Za otce prazske kanalizace je povazovan architekt Cenek Gregor.
Jako technik a politik prosazoval moderni reseni prazske
kanalizace. Jeho usili a cinnost v kanalizacni komisi vedlo k tomu,
ze byl do Prahy nakonec povolan William Heerlein Lindley, ktery se
stal autorem reseni prazske stokove site (diky genialnimu navrhu a
kvalite provedenych praci se jeji koncepce a velka cast stok
pouziva dodnes). Prvnim kruckem smerem k odkanalizovani Prahy bylo
zrizeni "Komitetu pro reseni kanalizacnich otazek" v roce 1872,
jehoz primarnim ukolem bylo navrhnout vhodny zpusob. V uvahu tehdy
prichazely tri varianty kanalizace: soudkova, podtlakova a
gravitacni.
Koncepce soudkove kanalizace je z dnesniho pohledu ponekud smesna.
Pocitala s tim, ze v kazdem objektu bude zumpa, ze ktere se v
urcitych casovych intervalech budou vykaly odvazet v
soudcich.
Podtlakova kanalizace funguje tak, ze v pravidelnych intervalech
jsou jimky vysavany do odvzdusneneho kotle (jakesi vyvevy). V jinem
provedeni by byla vysavana do ustredni stanice. Pevne vykaly by
byly dale odvezeny do vyrobny hnojiva.
Treti, viteznou koncepci, se stala gravitacni splachovaci
kanalizace. Ta odvadi vykaly soustavou trubek a stok samospadem do
recipientu (rovnou do reky). Funguje tedy zcela samostatne a
neustale. O zvoleni teto varianty rozhodlo predevsim srovnani
zdravotnich dusledku obou reseni. Roku 1873 bylo totiz provedeno
srovnani Ferdinandovych kasaren v Karline, v kasarnach na Josefskem
namesti a v kasarnach u Nove Brany. Z vyzkumu vyplynulo, ze u
posledne jmenovanych kasaren, kde byla pouzita podtlakova
kanalizace, byl vyskyt cholery devetkrat castejsi, nez u obdobnych
provozu s kanalizaci gravitacni.
Moderni reseni Williama Heerleina Lindleyho
Nasledovalo obdobi dohadu, sporu a lobbovani. Z tohoto boje nakonec
vitezne vysel William Heerlein Lindley, ktery s pouzitim napadu z
nekterych konkurencnich projektu vytvoril moderni kanalizacni
system, ktery v Praze funguje dodnes. Roku 1906 byla spustena do
provozu stara
cistirna odpadnich vod v Bubenci, cimz se kanalizacni sit stala
funkcni.
JEDNOTNA KANALIZACNI
SOUSTAVA
Praha je odkanalizovana prevazne jednotnou kanalizacni soustavu,
coz znamena, ze splaskove i destove vody jsou odvadeny timtez
potrubim.
Splaskove vody jsou vse, co odteka z domacnosti a provozu vyroby a
sluzeb. Vsechny tyto necistoty odtekaji do cistirny odpadnich vod,
ve ktere jsou vycisteny a nasledne vypousteny do Vltavy.
Destova voda odteka samostatnou siti stok primo do reky. Destove
vody tedy nejsou nijak cisteny. Pouze ceslemi, pripadne lapaky
pisku, mohou byt zachyceny plovouci a pevne odpadky, jako PET lahve
ci kameni, ktere by zbytecne zanasely reku.
Poctiva prutrz mracen je pro kanalizaci poradny zaprah. Okamzity
prutok mnohonasobne presahuje prumerne hodnoty a objem destove vody
je diametralne vyssi, nez splaskove. Kanalizace tudiz musi byt
dostatecne bezpecne naddimenzovana a doplnena technologiemi pro
regulaci ci retenci toku v jednotlivych usecich (odlehcovaci
komory, retencni stoky a nadrze, bezpecnostni prepady cerpacich
stanic,…). Jinak by hrozilo doslova vyplaveni
cisticky.
REZIM
KANALIZACE
Deprese, tedy minima, nastavaji pozde v noci, kdy vetsina lidi spi.
Temer nulovy prutok je take zhruba kolem 15:00, kdy jsou na ceste z
prace, nechodi na zachod a nic nemyji. Maximalni prutoky maji sve
posuny - napriklad o vikendech, nebo o svatcich. Kuprikladu v
sobotu je ranni maximum cca o dve hodiny pozdeji nez ve vsedni den.
Specificky je i patek, kdy jsou zvysene prutoky dopoledne, zatimco
odpoledne jsou objemy splaskovych vod minimalni.
Prutoky take vypovidaji (a odpovidaji) o demografickemu slozeni
obyvatelstva. Napriklad Stare mesto, kde je bujary nocni zivot, ma
uplne jinou krivku prutoku (plossi), nez Jizni mesto, kam lide
jezdi pouze spat (vetsi rozdil maxima a minima prutoku).
Stejne tak lze snadno poznat kde ziji stari lide (jdou drive spat a
vecerni maximum je tedy vyrazne drive), pripadne kde nejsou byty,
ale kancelare (zmena krivek minimalni – lide jsou na
pracovisti dlouho do noci i brzo rano).
STRUKTURA
SITE
Domovni pripojky usti do ulicnich stok. Ty se pripojuji do
podruznych sberacu, ktere dle sve prislusnosti usti do sedmi
kmenovych stok, oznacovanych pismeny A,B,C,D,E,F,K.
Kmenove stoky jsou oznacovany postupne dle data vystavby, takze
stoka A je nejstarsi (odvodnuje cele Stare Mesto), jeji stejne
stara sestra stoka B ma na starosti Karlin a Holesovice.
Z kmenovych stok pak splasky tecou primo do cistirny. Vetsinu vod
privadi na cistirnu kolektor stok A-C-K.
Nejvetsi ze stok "kmenova stoka K" (sirka: 4 000 mm, vyska: 3 400
mm) postavena v sedmdesatych letech minuleho stoleti odkanalizuje
vice nez 60 % Prahy.
Kanalizacni pripojka kazdeho domu je trubka, ktera usti do ulicni
stoky. Puvodni historicke stoky hydraulicky nejvhodnejsiho profilu
jsou vyhradne zdene. Cihly se ukazaly jako optimalni stavebni
material, predevsim z hlediska chemicke odolnosti a statiky. V
dnesni dobe se pro stavbu stok pouzivaji i jine ,,novodobe“
materialy. Nektere z nich vsak nedosahuji ani zdaleka kvalit tech
historickych. Puvodne se pro stavbu vejcitych profilu pouzivala
valena klenba ze dvou az tri vrstev cihel dobre odolavajici vnejsim
tlakum. Toto reseni ma vsak omezene schopnosti vuci tlakum
vnitrnim.
Vnitrni tlak, v pripade rozvolneni zemniho masivu v okoli stoky,
roztahne klenbu, ktera se po opetovnem snizeni tlaku muze zritit.
To byl i duvod mnoha poruch nekolika useku kanalizace pri nicivych
povodnich v roce 2002.
Kanalizace byla jiz sveho casu chloubou kralovskeho
hlavniho mesta. Takzvanym Cizineckym vstupem, kde se stekaji
splasky ze tri stok, se radni chlubili zahranicnim navstevam.
Obdivovat toto misto muzete i vy. Nachazi se pod Staromestskou
radnici na Staromestskem namesti a je verejnosti pristupne.
ODLEHCOVACI
KOMORY
Soucasti kanalizacni site jsou i odlehcovaci komory. Ty maji, jak
nazev napovida, odlehcit kanalizacni siti pri nadmernem pritoku
vody za deste. Za normalnich okolnosti se komora chova jako bezna
stoka. Teprve pri prekroceni kritickeho pritoku, ktery je pro
kazdou komoru presne stanoven, zacne plnit svoji ochranou
funkci.
V prazske kanalizacni siti nalezneme ctyri typy odlehcovacich
komor. Prvnim typem je „zabi tlama“. Splasky padaji do
otvoru ve dne komory. V pripade prudkeho zvyseni pritoku se voda
rozrazi o tzv. roztaceci hranu a castecne se preleva do odlehcovaci
stoky ustici primo do reky.
Dalsim typem odlehcovaci komory je sterbinova komora. Ta byla v
minulosti, vzhledem k tomu, ze umoznuje respektovat puvodni smerove
vedeni stok, nastupcem zabi tlamy. Jedna se o regulovatelny typ
odlehcovaci komory.
Jinym typem je bocni komora s nizkou prelivnou hranou. Tato komora
ma prepadovou hranu, ktera je vysoka natolik, aby splaskovy prutok
a urcita presne definovana cast destoveho prutoku, bez problemu
protekly do stokove site. V pripade prekroceni dane hranice se voda
prelije do vypusti a odtud tece primo do reky.
Regulovatelnym zastupcem bocnich odlehcovacich komor je takzvana
"Bocni komora s vysokou prelivnou hranou a skrtici trati." Prutok,
jenz z komory pokracuje smerem k cistirne, je relativne presne
nastaven pomoci skrtici trate, prip. i regulacniho prvku (soupete)
osazeneho na vtoku do skrtici trate.
Tezsi hrube latky a sediment jsou sunuty u dna stoky, proto se ze
znacne casti smeruji do sterbiny (tlamy) a pokracuji prubeznou
trati dale k cistirne, zatimco cistsi voda prepada a odteka do
Vltavy. Lehke odpady, napr PET lahve, kondomy, kapesniky, nebo
damske hygienicke vlozky mohou byt zachyceny sklopnymi cesly.
PROTIPOVODNOVA
OCHRANA
Jsou i mista, kde je treba proniknuti vody z kanalizace treba
zabranit, aby nedoslo k povodnove situaci. Tomu slouzi vodotesny
poklop na kanal, zvany PAMETAMCHE. Je opatren sesti srouby a ani
povoden, ktera by prisla z kanalizace, s nim nehne. V miste, kde je
tento typ pouzit nemuze dojit k vytopeni pres kanalizaci, tak jak
se to bohuzel prihodilo napriklad v roce 2002.
Soucasti kanalizace je take "samocinny" system
protipovodnove ochrany.
Puvodni Lindleyovsky system delil stoky na tzv. spodni a horni
pasmo. Tato dve pasma, ktera za normalnich okolnosti pracuji
spolecne (odpadni vody mohou z horniho pasma pretekat do dolniho),
se daji pomoci uzaveru v rozdelovacich komorach oddelit.
Pokud voda ve Vltave stoupne, spodni pasmo se uzavre a je odvadeno
pod urovni hladiny ve Vltave dal k cistirne. Horni pasmo se pres
vyse zminovane odlehcovaci komory muze odlehcovat, pripadne zcela
vypoustet primo do Vltavy. Tim je zarucena funkce kanalizace i v
situaci, ze je hladina reky vysoko a kanalizace je de facto pod
hladinou vody v rece. Spodni pasmo v tu chvili funguje normalne a
odteka smerem k cistirne.
Kdyz vsak voda ve Vltave stoupne natolik, ze jsou pod hladinou i
vypuste (prelivne hrany odlehcovacich komor) horniho pasma a
kanalizace jiz nedokaze reku pretlacit, mohla by se zacit
kanalizace plnit ricni vodou a prestat fungovat. V tomto pripade
zacne fungovat dalsi dulezity a nezbytny prvek stokove site a tim
jsou hradidlove komory protipovodnove ochrany stokove site.
Hradidlove komory
Hradidlova komora je v podstate komora vybavena zpetnou klapkou a
soupetem. Za normalnich prutoku v rece a pri prepadu vod na
odlehcovacich komorach za deste, tlaci voda na klapku, kterou
pootevre a prepadle vody tak mohou odtect do reky.
Kdyz se zvedne hladina reky, tlaci na klapku z druhe strany a sama
si ji zavira.
Prebytecne vody z mesta pak mohou do jiste (presne stanovene) miry
vltavskou vodu pretlacit a stale odtekat samovolne pryc. Pri
urcitem stavu hladin ve stoce a ve Vltave by tento system vsak uz
nemohl bezpecne fungovat. V tomto pripade je nutne uzavrit soupe,
jimz se fixne oddeluje recipient (Vltava) od stokove site a
prepadle vody nucene precerpavat.
Nejvetsi odlehcovaci stokou – vypusti odlehcovacich komor, je
Hradebni stoka, na niz je pred zaustenim do Vltavy instalovano
nejvetsi soupe a klapka v Praze s profilem 2,2 metru.
TRASA
KANALIZACE
Kanalizace z praveho brehu reky (Stare mesto, Karlin...) tecou na
levy breh, resp. na cistirnu odpadnich vod, lezici na cisarskem
ostrove. Dostane se tam diky zarizeni, ktere se jmenuje SHYBKA. Je
tlakove potrubi, kterym se podchazi prekazka – napriklad
reka. Kanalizace tak muze podtect Vltavu a dostat se az na
cistirnu.
ZABEZPECENI
KANALU
Kovove kanaly a kanalove poklopy maji pomerne sofistikovane
zamykaci zarizeni, ktere se bez specialnich klicu a nastroju neda
otevrit. Neni to ani tak proto, ze by se mnoho lidi chtelo brodit
kanalama (i kdyz i s takovymi lidmi se v PVK setkavaji), ale proto,
ze nekteri hlupaci povazuji kovove poklopy za idealni zbozi k
prodeji a kradou je. Stejne hloupi zamestnanci sbernych surovin je
pak ochotne vykupuji.
KOMPLIKACE
Jednim z nejvetsich nepratel kanalizace jsou nektere supermarkety,
fast food restaurace, drobne stanky s obcerstvenim a neukazneni
obcane.
Nektere supermarkety maji vlastni pekarny a nekdy i reznictvi a
vsechny zbytky drti, melou a pousteji do kanalu. Takovato rozdrcena
smes vsak do kanalizace nesmi. Problemy s tim spojene, jako je
ucpavani stok a rychle mnozeni krys a potkanu, vsak provozovatele
techto obchodu nevidi...
Jeste vetsim problemem jsou nadnarodni fast foody, ktere do
kanalizace leckdy vypousti pouzite oleje. Ackoli musi mit
vybudovany odlucovac tuku a oleju LAPOL a musi vykazovat jeho
vyvoz. I pres tutu povinnost se podle PVK dostavaji do kanalizace
tuky a oleje v extremni mire.
Vypusteny olej se s vodou neslouci, plave na hladine a na relativne
chladne vode ztuhne. Utvori se tak i nekolik centimetru silny pevny
povrch, po kterem se da dokonce chodit. Tato hmota se posleze
rozlame na kry, ktere kanalizaci ucpou. "Diky" tomu se mohou
vytopit sklepy, ci nize polozene byty.
CISTENI
STOK
Kanalizace se samozrejme musi kontrolovat a cistit. Terenni
pracovnici stoky prochazeji a kam se nedostanou, posilaji male
roboty vybavene kamerou. Ty pak provadeji kontrolu mensich stok a
domovnich pripojek.
Stoky se drive proplachovaly ricni vodou (viz shybka u Cechova
mostu). Dnes se cisteni provadi tlakove. Ucinnost je samozrejme o
mnoho vetsi. Vytezeny material se nasledne odvazi na skladku
nebezpecnych odpadu.
SPLACHOVATKA COBY
UMELECKY DOPLNEK
Dnes uz na toalete splachovatko temer nenajdete. Pritom prave ono,
od dob vynalezu splachovaciho WC, melo na starosti ten
nejdulezitejsi zaverecny impuls. Neni tedy divu, ze kazde takove
splachovatko bylo sveraznym umeleckym doplnkem a vizitkou zaroven.
Lepsi instalaterske firmy si na ne dokonce nechavaly namalovat sve
kontaktni udaje.
Jsou lide, kteri splachovatka sbiraji. V jedne takove sbirce v
Ricanech jsme jich napocitali 130. Nejvice cenena jsou porcelanova
a drevena splachovatka. K nejkrasnejsim patri porcelanove "hrusky"
s vizitkou firmy a medenou koncovkou. Ve sbirce vsak maji misto i
novodoba plastova splachovatka a kovova tahla.
*** !!! NEBEZPECI PRI NAVSTEVE KANALIZACE !!! ***
Kanalizace je pomerne nebezpecne prostredi: tlejici zbytky,
biologicke necistoty, bakterie, kluzke podlahy, moznost takrka
okamziteho zaplaveni celeho prostoru, jedovate a vybusne
plyny… Proto se pri praci v kanalizaci musi zachovavat
pomerne prisne bezpecnostni predpisy a postupy. Vzdy, kdyz se leze
do podzemi, musi nejmene jedna osoba zustat na povrchu. Je totiz
nutne zabezpecit, aby nejaky vtipalek kanal neuzavrel, pripadne nad
nim nezaparkoval. Musi take sledovat zda nezacina prset. Destove
zpravodajstvi je monitorovano i centralne a PVK v pripade srazek v
okoli mista okamzite terenni pracovniky upozorni. Pri prudkych
destich voda v podzemi rychle stoupa a kanalizace se stava zivotu
nebezpecnym mistem.
Spravny "kanalnik" pouziva tzv. kanalizacni oblek, ve kterem je
sice dabelske vedro, ale ochrani pred splasky. Rukavice a holinky
skoro po krk jsou samozrejmosti. Nutnosti je prilba se svitilnou,
protoze v kanalech a stokach je naprosta tma a casto i snizene
podhledy.
Neopominutelnym pomocnikem je i detektor plynu, ktery pracovnici
PVK familierne prezdivaji
"smradometr". Ten detekuje metan, sirovodik, kyslik a
oxid uhelnaty. Zaduseni oxidem uhelnatym totiz muze byt docela
snadne – staci, aby si ve spatne vetranem useku zastavilo nad
kanalem v kolone automobil a jeho vyfukove plyny klesaly kanalem
dolu.
Voda, protekajici pobliz kesky, pokracuje dal do cisticky odpadnich
vod. Tam dnes sidli Ekotechnicke museum a jeho
keska. Na strankach muzea se dozvite o pripravovanych
akcich.
ROZMERY A ULOZENI
CACHE
Plastova krabicka se sroubovacim vickem, vyska 11cm, prumer 12cm.
Jeji dostupnost muze zaviset na pocasi, ale jeji vyzvednuti neni
nebezpecne. Kesku jsem (pokazde:-) zakladal kolem pulnoci, kdy melo
misto tajemnou atmosferu...
LITERATURA
JASEK, Jaroslav: William Heerlein Lindley a prazska kanalizace,
Archiv hl. m. Prahy, 2006
VIDEA
Podivejte se na videa
(autor: spolecnost Prazske vodovody a kanalizace, a.s.)
Links:
http://www.sewerhistory.org/
Uplne posledni kontrolni navsteva:
25.1.2009
Click To Rate This Cache
Additional Hints
(Decrypt)
[CZ] cbq mepnqyrz
[EN] haqre zveebe