Pruvodce Letohradem Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jednoduchá multi, která Vás provede historickým centrem města Letohrad.
Předchůdcem města, které se až do roku 1950 jmenovalo Kyšperk, byl hrad Supí hora. Městečko samé se poprvé připomíná v roce 1513. Kyšperk mel svého rychtáře a mohly se zde konat týdenní trhy a dva jarmarky ročně. Město obdrželo i právo utrpné a hrdelní. V roce 1615 se poprvé v Kyšperku připomíná škola. Rychlý rozvoj město zaznamenává především v 17. století, kdy byl majitelem panství rod Vitanovských z Vlčkovic. Hrabě Hynek Jetřich Vitanovsky založil špitál, a také ve městě založil šest cechů. Po prusko-rakouske válce, roku 1866, se porážené Rakousko uvolilo podle mírové smlouvy postavit železniční trať z Miedzylesie, pres Kyšperk do Ústí nad Orlicí. Zároveň bylo rozhodnuto o stavbě tratě z Chlumce nad Cidlinou přes Hradec Králové do Kyšperku. Její provoz byl zahájen v roce 1874. Kyšperk tak získal velké nádraží s výtopnou. První světová válka násilné přerušila hospodářsky a kulturní rozvoj města. Po válce začal stavební ruch. Postupně přibyla řada nových ulic i čtvrtí. Ve městě bylo zavedeno elektrické osvětlení, dláždily se ulice. Po 2. světové válce začal nový hospodářsky rozmach Kyšperku. V té době bylo nepřípustné, aby město neslo název německého původu, proto muselo dojít k přejmenovaní. Z úřední moci bylo městu uděleno jméno Orličné. To, se ale setkalo s nevolí občanů, proto se hledal název nový. Název Letohrad prosadil tehdejší kronikář František Skála jako spojení začátku slov "letovisko" a "hradisko", a tak od roku 1950 se město nazývá Letohrad. Toho roku se k městu připojily okolní obce Orlice, Kunčice a Rotnek, přejmenovaný na Červenou.
S historií města jsou spjaté významné osobnosti - malíři A. Mucha, H. a J. Umlaufové, děkan A. Buchtel, národní buditel F. V. Hek, spisovatel Petr Jilemnicky. Narodil se zde právník a diplomat Josef Korbel, otec bývalé ministryně zahraničí USA, Madeleine Albrightové.
Výchozí bod NOVY DVUR (N 50°02.080' E 016°30.203') se nachází v místě zvaném Nový Dvůr. Byl vystavěn v dřevěné podobě ještě před rokem 1554 jako náhrada za Starý dvůr, který stál v Kyšperku, na místě dnešního zámku. V roce 1740 začal majitel, tehdy již samostatného panství Kyšperk, Jan Vincenc hrabe Breda ze Spandavy, dvůr přestavovat a zřejmě i rozšiřovat. Dřevěné části byly úplně zbořeny a ve slohu baroka postaveny nové z kamene. Celému Novému Dvoru dominuje velká barokní sýpka, na které zjistíte hodnotu A, tedy počet obdélníkových okének v 1. a 2. podlaží z pohledu od výchozích souřadnic.
Nyní se přesuneme na bod ERB (N 50°02.072' E 016°30.159'). Přestavba celého areálu Nového Dvora byla dokončena vztyčením vstupního portálu hlavní dvorní brány, na němž je vytesán rok 1750, rok dokončení přestavby, a ve vrcholu se nalézá erb rodu Bredů. A proto jako hodnotu B si zapište počet polí, z kterých se erb skládá.
Po prohlédnutí erbu se přemístíme asi o 300 m dál do centra Letohradu na Václavské náměstí, tedy bod NAMESTI (N 50°02.151' E 016°29.988'). Nyní se nalézáte před budovou městského muzea, které můžete navštívit. Pokud se otočíte, tak po Vaší levici se nalézá původní renesanční tvrz z roku 1554 přestavena na raně barokní zámek v letech 1680-1685. V jehož těsně blízkosti je postavena barokní zámecká kaple, která se v roce 1726 stala farním kostelem. Před Vámi se nalézá morový sloup vztyčeny v roce 1724 na důkaz vděčnosti vyhnutí se morové rány Kyšperku. Za povšimnutí stojí také podloubí po obou stranách náměstí, nás zajímá zejména delší severní část, kterou máme po pravé ruce. Zde spočítáte hodnotu C počet oblouků v podloubí pod průčelím domů.
Dalším bodem je POMNIK (N 50°02.136' E 016°29.908'). Když se k němu přesunete postranní uličkou z náměstí směrem k parku tak zjistíte, že stojíte u náhrobku českého spisovatele a národního buditele F. Vl. Heka, podle jehož životopisu napsal Alois Jirásek obrozenecký román F. L. Věk seriálové zpracování není snad třeba představovat. F. Vl. Hek se narodil v roce D v Dobrušce a zemřel v roce E v tehdejším Kyšperku.
Pátým zastavením je bod VOLIÉRA (N 50°02.120' E 016°29.871'), přímo před Vámi se nachází voléra exotického ptactva. Po levé straně ve vratech starého stavení je možné vidět výběh dlou klokanů, albínů, podrobnější informace najdete na cedulce u vrat. Nás ale zajíma indicie F číslo na pískovcovém překladu nad dveřmi do domu. Vpravo od voliéry se nachází informační tabule, na které je k vidění krom velké fotografie původní podoby oranžerie, také částečně vidět původní budova přestavěná na současnou voliéru. Nás bude zajímat v textu zapsaný rok kdy byl snímek pořízen G.
Když kousek popojdeme po kamenném mostě klenoucí se přes ulici Vitanovského, ocitneme se na nádvoří Letohradské zámku. Bod ZÁMEK (N 50°02.110' E 016°29.941'). Zámek je využíván krom hisotircké expozice a muzea Járy Cimrmana ještě jako městská knihovna, ZUŠ, soukromé gymnázium a také hotel s restaurací. Nedaleko od souřadnic se nachází informační tabule na které vidíte plán zámeckém parku s objekty které se zde nachází a pod ním popisem o historii zámku, parku a celého Letohradu od dob kdy se ještě jmenoval Kyšperk. Nás bude zajímat rok H kdy je hrad Kyšperk poprvé zmiňován ve Zbraslavské kronice. Ideální příležitosí je teď projít mezi východním křídlem zámku a technickou budovou na terasu a odlovit zde keš Muzeum Jary Cimrmanna (GC65AC2)
Procházkou k dalšímu bodu VYHLIDKA (N 50°02.009' E 016°29.823') se přesuneme na jižní cíp parku. Z místa je výhled na Nový dvůr kde jsme svou cestu započali. Před novým dvorem vede na náspu železniční trať směrem do Týníště nad Orlicí, která se na nádraží sbíhá s tratí od Ústí nad Orlicí která vede za Lukavickým potokem pod vyhlídkou. Při pohledu směrem k nádraží vidíme vzadu historické části města, vlevo Orlici a vpravo Kunčice vlevo. Při pohledu úplně vpravo z vyhlídky vidíme část města Jankovice a vzadu Rotnek česky pojmenovaný jako Červená. Úplně vpravo nad zahradami na kopci se kdysi nacházel hrad Kyšper. Pokud sejdete od vyhlídky kousek zpět, tak naleznete informační tabuli, na které se krom historických inforamcí a informací co za kopce jste mohli vidět dozvíte i jejich nadmořskou výšku I a J. Také se tu dozvíte o několika dalších místech v Letohradě které stojí za zmínku. A především, že pod vašimi nohami byla uměle vytvořená jeskyně - grotta, postavená v době romantismu. Vchod do jeskyně, který je uzavřen mříží umožňující alespoň nahlédnout dovnitř, se nachází u několika kamenných skulptur. Jeskyně je přistupná při zakoupení vstupného v městském informačním centru.
Dalším zastávkou se již ocitneme venku z parku a to u místa VODOJEM (N 50°02.074' E 016°29.631'). V Letohrade byl po první světové válce vybudován moderní vodovod, využívající pramene pod skalou v Ústecké ulici, odkud byla voda vytlačovaná čerpadlem do vodojemu na Kopečku, kde se pravě nacházíte. Asi 20 m před vodojemem se nachází studánka, která je ve výklenku a jako hodnotu K si zapíšete počet kamenů, kterými je vyzděn vnitřek výklenku. Po sečtení se podíváte na čelní stěnu vodojemu, na které je zlatým písmem nápis. Vy si jej přečtete a spočítáte počet písmen v prvním slově a zapíšete je jako hodnotu L a počet písmen v posledním slově zapíšete jako hodnotu M. Kousek nad vodojemem se nachází rozcestník turistické trasy s odobočkou ke zbytkům zříceniny hradu Kyšperk.
Posledním zastavením je bod KAPLE (N 50°02.084' E 016°29.534'). Na Kopečku, jak se tomuto místu říká, nechal hrabě Norbert Leopold postavit malou kapličku sv. Jana Nepomuckého, která byla dostavena v roce 1714. Na místě malé kapličky vystavěl hrabě Jan Václav Breda dnešní barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. Kaple je pětiboká a rohy jsou ozdobeny cibulovitými věžičkami se zvonky. Uprostřed stojí oltář s legendou o svatém Janu Nepomuckém. Vy se nacházíte před jejím hlavním vchodem, na kterém je cedulka s hodnotou N kdy byla kaple dokončena a hodnotu O kdy byla vysazena lipová alej, kterou jste sem přišli. Když bude mít štěstí, tak budou vrata otevřena a vy se budete moc podívat dovnitř kaple. Zde také můžete navštívit cache LETOHRAD (GC117Q4).
Nyní si můžete v klidu vypočítat souřadnice finálky podle vzorců:
N 50° 02.(D-H+N-I+B-J)' E 016° 29.(E-O+G-A-L-C-K+M-F-N)'
Kontrolní součet:
sečtením vypočtených hodnot (trojciferných čísel za desetinnou čárkou severní a východní souřadnice) získáte kontrolní hodnotu 435. Pokud Vám vyšlo něco úplně jinačího, tak máte někde chybu.
Kdyz to bude, dejme tomu, +/- 4, tak sice Vás souřadnice povedou kousek vedle, ale v tom lesíku a svahu to myslím je stejně pořád obstojně přesně. 
Cestou k finálce se můžete zastavit u Muchovy vyhlídky, dříve jste také po pravé straně mezi stromy, o několik desítek metrů dál, mohli vidět bronzovou desku vyznačující panoráma a vrcholky Orlickýh hor. Bohužel z ní zbyla jen fotka v listingu. Doporučuji si vzít kešku a jít logovat na nedalekou lavičku, je tam krásný výhled.
Additional Hints
(Decrypt)
PM: Gbemb cnermh
RA: Gbefb bs fghzc.