Geologická #1 – mineralogie a petrologie Mystery Cache

V dnešní dobe není geologie, jak si vetšina lidí myslí, o prehrabování se v kamenech. Ke geologii patrí ruzné obory zamerené na aplikace v bežném živote a na ochranu životního prostredí. Geologie se delí na 15 ruzných oboru, jako jsou: inženýrská geologie, hydrogeologie, geofyzika, geochemie a geologie životního prostredí. Dále zahrnuje tradicní obory, jako jsou petrologie, mineralogie, gemologie, paleontologie a ložisková geologie a samozrejme moderní „atraktivní“ disciplíny morská geologie, glaciologie, vulkanologie, astrogeologie nebo kosmogeochemie. Aplikaci geologických ved nalezneme i v tak vzdálených oborech jako je kriminalistika, restaurátorství, energetika ci astronomie.

Série geologických keší postupne prinese objasnení nekterých geologických oboru a také trochu poznatku z geologické minulosti Ceské republiky i geologického vývoje naší Zeme.

Zároven bychom tuto sérii chteli venovat památce skvelého cloveka a jednoho z nejvetších mužu ceské geologie Prof. Ivo Chlupácovi (* 6.12.1931 † 7.11.2002). Jeho úžasná vedecká dráha a celá rada nových poznatku z geologické historie naší zeme by vydaly na samostatnou knihu. Sám Profesor je autorem rady vedeckých, výukových a popularizacních del. Z prací z posledních let uvádím Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí a Geologická minulost Ceské republiky, z kterých cerpá tato série geologických „pokladu“.

Krome vedecké cinnosti byl Prof. Chlupác predevším výborným vypravecem nejen geologických historek, na svých prednáškách dokázal svou výrecnosti zaujmout a nadchnout všechny studenty, pravidelne porádal geologické procházky a výlety po širším okolí Prahy.

Jeho zásluhou byl prijat mezinárodní stratigrafickou komisí stratotyp (celosvetove uznávaná hranice) pro 2 oddelení siluru (ludlow - prídolí) v Požárech u Reporyj.

Neco o vede
První ze série keší vás seznámí se základními znalostmi geologa – s petrologií a mineralogií. Zatímco mineralogie se zabývá stavbou a chemismem minerálu, petrologie je nauka o typech a vlastnostech hornin. V soucasné dobe známe zhruba 3400 ruzných minerálu. Jejich pocet není stálý, protože nové jsou neustále objevovány a naopak nekteré zanikají v dusledku jejich neoprávneného schválení. Rocne pribývá kolem 5 nových minerálu.

A co vlastne oznacujeme jako minerál? Z laického pohledu je to jakákoliv látka, která má jedinecný chemismus, jedinecnou krystalovou strukturu a vznikla v prírode samovolne bez prispení cloveka. Práve dusledkem poslední zminované podmínky jsou v poslední dobe nekteré minerály rušeny. Pro porádek jsou minerály usporádány v mineralogickém systému, který je rozdelen do 10 tríd (prvky, sulfidy, halogenidy, oxidy, karbonáty, boráty, sulfáty, fosfáty, silikáty a organické minerály) – více informací najdete ZDE. Nejduležitejší jsou silikáty – zahrnují 26% všech minerálu a 75% objemu minerálu prítomných v zemské kure. Naopak nejvzácnejší jsou organické minerály – cítají pouhé 1% všech minerálu.

Pocet 3400 je úctyhodné množství minerálu. V bežném živote se ale clovek setká jen se zlomkem z nich. Vetšina z nich jsou raritne vzácné minerály. Vyskytují se ve velmi malém množství a dají se urcit pouze specializovanými metodami v laboratori. Pocet minerálu, které lze bežne nalézt v prírode (nebo muzejních sbírkách :-) je kolem 500. A pocet opravdu bežných, které v prírode nalezne každý z nás je jen zhruba jedna stovka (císly 100). Tyto nejbežnejší minerály oznacujeme jako horninotvorné. Tyto minerály jsou natolik bežné, že tvorí horniny.

Tímto se dostáváme ke druhé vede – petrologii (odvozeno od reckého slova petra = skála). Tato geoveda (má též príponu geo :-) se zabývá vznikem, vývojem, chemismem a klasifikací hornin. Hornina je jakýkoliv „kámen“, který je tvoren zrny nebo krystaly jednoho nebo více minerálu. Strucne receno, hornina je složená z minerálu. Horniny delíme podle jejich vzniku do 3 základních skupin. Rozeznáváme magmatity (vyvrelé horniny), metamorfity (premenené horniny) a sedimenty (usazeniny). Život horniny zacíná magmatickým procesem. Pokud se hornina dostane na zemský povrch, tak je erozí rozrušována a její cásti jsou odnášeny a ukládány na jiném míste. Takto vznikají sedimenty. Ty mohou být opet pohrbeny pod mladšími sedimenty a projdou procesem metamorfózy (stlacení, zahrátí ci natavení). Na konci horninového života mohou být staré horniny opet roztaveny a magmatickým procesem vznikají zase nové.

Neco o keši
Vašim prvním úkolem bude zodpovedet nekolik otázek týkajících se mineralogie a petrologie. Na souradnicích uvedených v záhlaví listingu najdete cache velikosti regular. Tato cache je plná indicií vedoucích k pokladu. Rozluštete správne indicie a mužete se vydat k cílovému pokladu. Prosíme všechny geocachery, aby se chovali k obema keším ohleduplne. Zejména k té s indiciemi. Mužete nás zatracovat, mužete nás propírat na fórech, ale prosím poskládejte a vratte všechny indicie zpet do cache v porádku. Pro rozluštení by vám meli stacit všeobecné stredoškolské znalosti z geologie. Pokud je to již delší cas, co jste opustili školu, nebo se na to moc necítíte, doporucujeme vám pribalit si do batohu klíc k urcování hornin a minerálu :-).

V logbooku na první strane se nachází první indicie pro bonusovou keš Geologická #7 - bonusová. Zapište si ji a peclive uschovejte. Mohla by se vám v budoucnu hodit pri luštení bonusové keše.

Nyní se již mužete vypravit pro poklad, který se skrývá na souradnicích:

49° 59.(A+B+C+D+E+250)
14° 33.(F+G+H+I+J+674)

Prejeme štastný lov!
Dekujeme za vaše kladné ohodnocení: