Skip to content

Kutna Hora - nejen barokni Multi-cache

This cache has been archived.

Dryjak: Nejlepší léta, pokud nějaké byly, už má za sebou. Její 4 sestřičky už tak odpočívají ...

More
Hidden : 3/23/2007
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:



Kutna Hora - nejen barokni / not only Baroque Kutna Hora

Trasa je volena tak, abychom vam ukazali nejzajimavejsi mista hlavne s baroknimi pamatkami kolem centra.
Barokni tvorba je v Kutne Hore prekvapive vysoká, inspirovaná již nikoli horními podnikateli, ale církevními rády - jezuity a sedleckými cisterciáky. Již ve druhé polovine 17. století doplnilo kutnohorské panorama široce rozevrené, puvodne trojvežové prucelí jezuitské koleje. Architektonické prostredí mesta mimorádne obohatil i vrcholný barok první poloviny 18. století. Projevil se ušlechtilou novostavbou kostela sv. Jana Nepomuckého od F. M. Kanky a monumentálním souborem kláštera voršilek od K. I. Dienzenhofera. Baroko se svym stylem vrylo do charakteru Kutne Hory, kde se spojuje hlavne s gotikou. Takze ze naleznete domy, jejichz interiery nesou prvky gotiky ale navenek jsou barokne prestaveny.

Cela trasa netrva dele nez 1 hodinu.

SANKTURINOVSKÝ DUM (H)

Impozantní palác s barokní fasádou, který tvorí dominantu Palackého námestí, pamatuje nejdávnejší pocátky mesta. Archeologické nálezy dokládají, že v záveru 13. století zde stál vežový dum, jehož gotická vež sloužila k bydlení, ale také k obranným úcelum, nebot v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zrejme hutnilo stríbro. Pozdeji byly k tomuto "základu" pripojeny ješte další objekty. O nich i o jejich majitelích ovšem víme velmi málo. Hlavní težište stavby domu spadá do konce 15. století. Roku 1481 ho koupil Beneš zlatník, pozdeji s prídomkem z Trmice. Patril k významným osobnostem tehdejší Kutné Hory, pod tíhou financních nesnází byl nucen svuj krásný dum prodat Sankturinovi z Nedvojovic, který mu ponekud paradoxne dal jméno, pretrvávající až po naše casy. Umelecky nejcennejší cástí domu je intimní prostor kaple v 2. patre veže. Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zrejme mistr Brikcí krátce po roce 1491. Na stene je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázornující prucelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na mesto a skupinu postav. Smysl tohoto vyobrazení i jeho vazba na fresky ve Smíškovské kapli v chrámu sv. Barbory je dosud predmetem úvah a hypotéz. Vetší stavební úpravy zažil dum ješte v letech 1787-1793, kdy dostal novou fasádu a mansardovou strechu, která je pro nej charakteristická dodnes. Tato úprava premenila puvodní gotický palác v dustojný meštanský dum. Dnes slouží jako kulturní a spolecenské centrum; v prízemí se nachází informacní stredisko, kde turisté dostanou všechny potrebné informace o meste, ubytovacích a programových nabídkách. V prvním podlaží se nalézá kongresové centrum, ve druhém pak Galerie Felixe Jeneweina mesta Kutné Hory navazující prezentacemi soucasného výtvarného umení na svuj regionální výstavní program ve Vlašském dvore. Zbylé prostory domu využívá Informacní centrum a Muzeum alchymie.
v zadni casti je skryta sikma vez

KNÍŽECÍ DUM - hudebni skola (I)

V dobe predhusitské stávaly na tomto míste v samé blízkosti významné mestské komunikace dva domy, pozdeji prestavené v jediný jednopatrový objekt, na který dodnes upomíná bohate rezaný portál. Zásadní prestavbou prošel v dobe jagellonské, kdy byl vlastníkem Jan Knajzlík ze Svetic, náležející k nejbohatším mužum v Kutné Hore. o jeho výjimecném postavení svedcí i to, že v roce 1487, pri své návšteve Kutné Hory, tady poobedval se svým dvorem Vladislav Jagellonský. Z Knajzlíkovy doby se dochovalo pomerne hodne, zejména v interiéru domu, ve vnitrní dispozici i v detailech výzdoby. Další stavební úpravy pak probehly v dobe pozdne barokní, která zde zanechala predevším honosnou fasádu. Dnes je v dome umelecká škola a mázhaus slouží jako koncertní sál pro komání komorních kulturních poradu s neopakovatelnou atmosférou.
Podivejte se smerem k namesti a uvidite nasi sikmou vez, ktera je soucasti Sankturinovskeho domu. Potom obejdete Knizeci dum zleva a dostanete se do ulicky ve ktere je nekolik zajimavych domu.
domy v prilehle ulici

JANSKE NAMESTI (J)

Na kraji namesti se krci socha sv. Jana Krtitele. Namesti vevodi prestaveny dum s velice peknou fasadou a napisem "Svaty Vaclave, vevodo ceske zeme ..". Cele namesti je pekne upravene a muzete si tady i odpocinout.
dam foto

MOROVÝ SLOUP (J)

Skvost kutnohorského baroka, dílo jezuitského sochare Bauguta, vznikal mezi lety - jako reakce na morovou epidemii, pri níž v roce zahynulo více než tisíc lidí. Na vrcholu sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty. Jak bývá v Kutné Hore obvyklé, i na morovém sloupu se objevují pracovní motivy, tentokrát v podobe plastik havíru.
hudebka - bude jiny obrazek

JEZUITSKÁ KOLEJ (L)

Autorem projektu koleje, která se stavela od roku 1667 približne do poloviny 18. století na impozantním míste v tesném sousedství chrámu sv. P. Barbory, byl významný stavitel jezuitských budov Domenico Orsi. Z cástecne dochovaných plánu je patrné, že zvolil pudorys písmene E a soucasný pudorys ve tvaru písmene F je dusledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplnen. Architektura je to pomerne strohá, jak velela jezuitská rehole, jen prucelí pripomíná rane barokní italské paláce. Z puvodních trí veží musela být stredová v polovine 19. století ze statických duvodu snesena. Zámer jezuitských stavitelu naznacit v Kutné Hore "královskou cestu" od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru podobnou té, která v Praze spojuje Klementinum s Pražským hradem, vedl k vytvorení galerie soch na moste pred jezuitskou kolejí. Autorern galerie (s výjimkou pozdejšího Jana Nepomuckého) byl príslušník rádu František Baugut, který vložil do kamene svou predstavu dvanácti jezuitských svetcu, mezi nimi Ignáce z Loyoly, Františka Xaverského a ceského patrona sv. Václava a dalsich.
Momentálne je kolej v rekonstrukci pro multifunkcní Centrum umení Kutná Hora Ceským muzeem výtvarných umení v Praze, sochy byly v lonskem roce restaurovany.
napravo jsou sochy a udoli Vrchlice

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO (M)

Budova tohoto kostela je v mnohém netypická pro to, co návštevník Kutné Hory ceká od zdejší architektury. Projekt zpracoval F. M. Kanka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou pak nepomáhal nikdo méne slavný než K. I. Dientzenhofer. Stavbu si vzala za své kutnohorská obec, financovala ji z výnosu záduší i za prispení soukromých donátoru Vzniklo dílo mimorádne hodnotné a konsistentní jak ve své cásti architektonické, tak i ve výzdobném programu, z nehož je treba pripomenout predevším nástropní malbu ztvárnující legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedlemayera a F. X. Palka. Prucelí budovy zdobí sochy sv. Vojtecha a sv. Prokopa umístené v postraních nikách.
hudebka - bude jiny obrazek

KLÁŠTER RÁDU SV. VORŠILY

Postaven podle plánu nejvýznamnejšího architekta své doby Kiliána I. Dientzenhofera
Ma svoji samostatnou kesku GCP0XE

Zbyva najit kesku:



N 49°57.[I - 2*H - 3*(L+M)]' E 15°16.[K - J + L - 2*H]'



GOOD LUCK

Additional Hints (Decrypt)

WFRZ M GBUB AN IRGIV

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)