Na vrcholu stráne, prímo nad Novými mlýny, se
tycí památný Žižkuv dub. 7. cervna 1424 se u nedalekého Malešova
odehrála známá bitva mezi vojsky Jana Žižky a pražany podporovanými
kutnohorskými. Žižka díky své vojenské taktice nad presilou
zvítezil a vrátil se do Kutné Hory, kterou dobyl a nechal zapálit.
Dusledky požáru byly strašlivé, popelem lehla vetší cást mesta
vcetne radnice, zniceno bylo i sociální zázemí (špitál, lázne
apod.) Z techto míst pak Žižka pohlížel na horící mesto. Podle
povesti se listí tohoto stromu pred každou válkou nebo jinou
událostí ohrožující mesto zbarvilo dokrvava.
A jak o Žižkovi a táborských smýšleli kutnohorští? Tábori byli
lid divoký, od Slunce a vetru osmahlí, vzevrení strašlivého a
hrozného: nebo meli ocí vorlicí; vlasy nescesané; brady opuštené;
postavu vysokou; oudy chlupaté, a sršaté; nehty klikaté, a k ptacím
pazourum podobné; kuži tak tvrdou, žeby od ní, jako od pancíre, mec
odskocil. I kdožby se jich nezdesil, a z daleka, pred nimi neutekl?
Horníci se jich nedesili, Horníci pred nimi neutíkali: nýbrž smele
na ne dotírali a je jako bodlácí škodlivé na tom pekným ceské zeme
poli plenili.
Vudcem táborských byl jakýsi Jan Žižka z Trocnova, zpupný a nadutý
Zemánek; jenžto drív než Kostelní loupeží zbohatl, byl Pánem na
Chudobine a Nemanicích; chodíval v botách a ostruhách, ale kun v
plote vezel; pravý Fatkár a Panských Dvoru prílepek. Ten na jedno
toliko oko videl, nebo druhé v šarvátce mu vyrazili (ach! kyž i
mozek z hlavy vykydli!) od plachého lidu proto samé vzatý na slovo,
že Obce Pražské, proti Králi Vácslavovi, nedávno šlakem
zachvácenému, do zbroje, jak jste slišeli, oblekl. Potvora ohyzdná,
kteroužto prst Boží vždy nekdy setre. (Jan Korínek – Staré povesti
kutnohorské).
V dobách dolování zde nebyly žádné stromy a tak výhled nebyl nicím
zakrytý. Proto bych dnes Žižkovi doporucil jiné místo k výhledu na
dílo zkázy.
Strašlivé požáry postihly mesto nekolikrát. Roku 1422 zapálil mesto
císar Zikmund, aby „kacieri z jeho tobolky nemeli klenotuov“, 1639
požár založený Švédy, roku 1770 vyhorelo 52 domu a radnice a 1823
nejzhoubnejší požár mesta kdy shorelo 129 domu, 1 kostel, 5 dvoru,
6 stodol a soukenická barevna, zahynuli 3 lidé, 170 jich bylo
zraneno.
Informace pro nalezení souradnic naleznete v u-kešce. Nezapomente
si vytisknout listing, nebo si zapamatujte údaje v nem
uvedené.
Tato cache je soucástí série Významné stromy
