Yucatanské babicky svým vnukum
vyprávejí príbeh o Quetzalhurkovi - slavném mayském samanovi.
Kouzelnik Quetzalhurek se svedomite
staral nejen o kazdorocní dobrou urodu, ale i o fyzické a dusevní
zdraví vsech obyvatel vesnice. Protoze diky nemu bylo vzdy co jíst,
meli indiáni cas na blbosti. Kdyz se zrovna navzájem neobetovávali
nebo nehráli mícové hry, bloudili po kraji a hledali lécivé amulety
a jine poklady, které jim Quetzalhurek schovával v okoli.
Idylicke doby skoncily ve chvíli,
kdy na Yucatan vtrhli Cortezovi vojaci. Nácelníci kmenu, kteri se
zlodejum zlata chteli branit, byli vrazdeni, chramy mayskych bohu
boreny a mladé dívky znásilnovány ci unáseny do Spanel. Po
Quetzalhurkovi se od te doby jako slehla zem. Indianum stejne bylo
dovoleno vyznávat jiz jenom víru Cortezovu, ktera samanskou
moudrost a zkusenosti neuznávala.
Jednomu z yucatanskych najezdníku
vsak osud slavneho samana nebyl lhostejný. El Simco, svetobezník,
dobrodruh a toho casu Cortezuv zoldnér, se o Quetzalhurkovych
kouscích dozvedel od indianu. Lstí a klamem z nich vylákal
podrobnosti o magických predmetech, kterými saman lécil. El Simco
se tak stal jedinou z bílych tvarí, ktera poznala zázracnou moc
Quetzalhurkovych amuletu. Pri vykrádaní svatých míst na Yucatanu
nasel nekolik kouzelníkových daru vcetne legendarního samorostu
"Pene firme" a drahokamu "Higado eternal", které ho
obdarily mladickou muzností i pijáckou výdrzí.
Hrabivému dobrodruhovi to vsak bylo
málo. I vydal se pátrat po samotnem samanovi. El-Simco zjistil, ze
Quetzalhurek unikl vyvrazdování tím, ze se promenil ve slicnou
indiánku a spolu s ostatnimi dívkami se nechal nalozit na lod do
Evropy. Podle zápisku, ktere se po El Simcovi nasly, mel
Quetzalhurek pri pristaní ve Spanelsku uprchnout z lodi a vydat se
kamsi na severovychod.
Potomci starých Maju verí, ze
Quetzalhurek v Evrope nasel zaslibenou zemi. Krasnou, kopcovitou, s
hlubokymi lesy, pruzracnymi potoky a lidmi, ktere bavi lustit a
hledat poklady. Pry se usídlil nekde v jizní Bohemii. Kde presne,
to nikdo neví. Ale mozná jednu z Quetzalhurkovych skrýsí nebo
samana samotneho najdete treba vy.
Snad vam napomuze poslední veta z El
Simcova zapisniku: El tresoro esta situado 20 metros noroeste de
la piedra de sacrificio..
K nalezeni cache potrebujete znat
dvacítkovou soustavu. Stari Mayove tesali cislice do kamenu, ktere
skladali nad sebe do sloupcu. V prvni rade u zeme byly jednotky
(20^0), v druhe dvacitky (20^1), ve treti ctyrstovky (20^2), ve
ctvrte osmitisice (20^3), atd. Mayove znali nulu, kterou psali
znakem musle. Jednotky psali teckami a petky vodorovnymi carami.
Kdyby pouzivali gregoriansky kalendar, rok 1976, kdy byly objeveny
El Simcovy zapisky, by se zapsal jako na obrazku nize.
[EN] The cache
was most likely hidden by a Mayan shaman. The most useful
information about the cache was found in a notebook of a Spanish
adventurer, who hunted for shaman's artefacts: El tresoro esta
situado 20 metros noroeste de la piedra de sacrificio. Further,
you need to know the Maya numeral system of twenty to find the
cache. Old Mayas wrote digits to stones and then they put the
stones in a column. The lowest row contained units (20^0), the
second row twenties (20^1), the third row four hunreds (20^2), the
third row eight thousands (20^3), etc. Mayan used zero, which was
marked as a shell. Within one stone, the singles were marked as
dots, the fives as horizontal line. If Mayas used a Gregorian
calendar, then the year of discovery of the Spaniard's notes would
be written as at the picture above.
[CZ] Mozná, ze se vám jeste bude hodit El Simcuv
slovnícek...
[EN] Maybe you will find use of the
Spaniard's
dictionary...
|